"Na zkušené" v Huníkově

Mrazivé, leč krásné dopoledne jsme si užívali na Kryštofovic farmě. Těšila jsem se na pohodové ovečky, které sídlí vedle vrátnice, a které jsou naprosto superní pro naši omladinu. Leč měly jsme smůlu, mají jehňátka. Tudíž Petr přivezl ovce jiné, vypadalo že křížené s chrtem ... ne že by byly hubené, to v žádném případě, jen tak rychle běhaly :D
Black byl moc šikovný, jen se mu Doubrafka s Evičkou moc pletly do práce a byl z nich celý zmatený ... nevěděl koho poslouchat dřív .
Pro "velké" psy naprosto super. Yorinka si zaběhala naprosto úžasně, dlouhé outruny, dlouhé drivy, rozdělovat šly holky parádně. Pro štěňata to byl ovšem oříšek - ovce citlivě reagovaly na všechno a ke člověku se také moc neměly. No první skupinka ještě jakž takž šla a Noby i Fretka za vydatné pomoci šampiona Skipa si pár ovcí udržely. Ale holky se hodně naběhaly (ovce i psy), až toho měla Fretka dost a snažila se je naložit na přepravník (ve skutečnosti se ovce kolem přepravníku točily kolem dokola, aby se před Fretkou schovaly), nakonec naložila alespoň dvě, ovšem někdo by jí měl vysvětlit že se ovce nakládají dovnitř a ne na oj :D, pánžto by si při jízdě obrósily nožičky...
Ovšem druhá skupinka byla ještě rychlejší a Nobyslava s očima vyvalenýma jako pumlíče je rozháněla na všechny strany sice běhala docela široké flanky, ale na tyhle rakety nebyly dost široké a hlavně běhala rychle (zatím pomalu chodit neumí ... ani v civilním životě, natož u ovcí...), což ovce naprosto vyvádělo z míry a snažily se (úspěšně) běhat ještě rychleji ... a  Skip nestíhal chytat ty komety rozlétávající se na všechny světové strany. Tím vlastně skončil náš trénink a Doubrafka propadla depresi, neboť půlka ovcí se schovala pod přepravník, tři Skip odlovil na druhé straně pastviny a společně s Noby upoutanou na dlouhém špagátě je pak dotlačili k přepravníku a jednu nešťastnici hledal Petr v Kamenici ... díkybohu našel a přivezl.
Jak moc silná zkušenost pro štěňata to byla bylo vidět sotva Doubrafka doma otevřela dveře od auta - Noby i Fretka se vůbec nerozmýšlely a okamžitě vypálily k našim ovcím, kde si asi pět minut rovnaly sebevědomí. Poté sežraly sváču a padly za vlast.
Čest a sláva Doubrafce a mlaďasům ... myslím že pověst "Doubrafky rozhaněče" byla opět posílena o další historku :D.