"Podzim"  (listopad 2013) 

No to jsem zase dopadla :P ... jednoho slunečného rána mě Doubrafka vylákala na veterinu. Celá natěšená jsem se vhrnula do ordinace, kde jsem se jala prudit Sofinku - kotě, které před několika týdny, celé zubožené a bez oka, našla dcera naší vetky Andrei (prý, ať má alespoň krásné a roztomilé jméno, když je to taková příšera). Kotě je již ve výborné kondici, a nyní šikanuje všechny návštěvníky ordinaceMoje výchovná lekce však byla záhy přerušena. Odtrhli mě ode dveří, za kterými se Sofie schovala a posadili mě na stůl. Ovšem místo očekávané kávy a sušenky, které se při každém správném stolování podávají, dostala jsem narkózu... A když jsem se probrala, zjistila jsem že mám nejen vyčištěné zadní chroustáky zvané moláry, takže teď už se mohu křenit i od ucha k uchu a ukazovat kompletní běloskvoucí chrup. Ale také jsem přišla o část mléčné lišty, kvůli dvoum pidi nádorkům ... no dobře, prevence, to bych ještě pochopila ... ale, co bylo nesmírně potupné, měla jsem dírku na piercing v uchu ... Zlotřilá a pomstychtivá jednooká Sofie využila situace a mé bezbrannosti, kdy jsem se probírala v pelechu ze spánku, a udělala si ze mě hračku. Houpajíce se s drápy zaseknutými v mé hlavě - kousala mi ucho! ... to nikdy nezapomenu! Ještě že byla zavčasu  přistižena, předpokládám že bych byla ve finále kupírovaná ...Sofinko, střez se vendety!

   "Prší a venku se setmělo..." Doubrafka se vrací ze stáje na cestu nevidíce a téměř poslepu, spíše po paměti šátrá u branky a chce ji otevřít. V té chvíli upadá do téměř infarktového stavu. Těžce lapá po dechu, do té chvíle než si uvědomí, že ten stín obří černobílé kočky, který se zjevil ve výši její hlavy na sloupku branky a vrhá na ni záblesky krvelačného pohledu, je Fretka. Promiňte, no, zní to popravdě malinko divně ... ale kočka není kočka a Fretka je pes, ovšem ty krvelačné pohledy tam byly - za to, že musela zůstat za plotem (a posléze na plotě). A že Fretka svým pohledem dokáže donutit protivného kozla odvrátit se od myšlenky nabrat jí na rohy, i Pana Qwerta přinutí upustit frisbee disk a utéci z jejího dosahu ... postrašit Doubrafku už je jen snadný bohus za každodenní zlobení. A tak vymýšlejíc krávoviny, šplhá po polínkách narovnaných těsně podél plotu a děsí okolojdoucí pocestné (jestli počestné, o tom by se dalo polemizovat  ).
   Bohužel, musím podotknout, že Fretka své bláznivé nápady přenáší jako nějakou nákazu na další členy smečky. Yorka už se "po plotě" prochází také a vyhlíží kde se objeví její oblíbenec potkan Stuart nebo nějaká liška, aby je mohla zeštěkat. 
   Oblíbenou Fretčí kratochvíli - jízdu v zavazadlovém prostoru auta, balancujíce a klouzajíce na plastové přepravce jako na surfu pomalu přejímá i Pan Qwert. (Fretka raději už jezdí v bedně, neboť přeci jen byly situace kdy surfování nezvládla a zhučela dolů - Qwertovi na hlavu - a bezpečnostní přilbu mu Doubrafka odmítla koupit). Tak teď leze po přepravce Pan Qwert, opírá se předníma nohama a kouká kde co lítá. Tuhle byl přistižen, jak je nasoukán na přepravce celý, byl tam jako sardinka, neboť ke stropu auta už mnoho místa nezbývá ... maximálně tak na prcka Fretku  . 
   Tragikomickou situaci způsobila na Czech Open(u), kdy byla společně s Blackem zavřená vzadu v autě, zatímco Doubrafka s Qwertem a Yori působila na place jako pomocník. Fretka prolezla horem škvírou přes psí mříž. Za sedačkou řidiče vyhrabala zásobu sýru, kterou samozřejmě celou sežrala (chleba nechala) a jala se vystoupit pootevřeným oknem z auta. Což nahoře se jakž takž vlezla, ale pak jí to uklouzlo a sjela po šikmině dolů k zrcátku, kde zůstala viset za přežraný kulatý pupek a řvala jako tur (a počůrala Doubrafce sedačku). Naštěstí okolojdoucí pocestní ji hned vytáhli a zachránili od další potupy. No vykulená byla jak úplněk nad jezerem. Bohužel ani tento dramatický karambol ji neodradil o lezení kam nemá. Ovšem musím podotknout že byl jediný, Fretka je sakra opatrná na to kam a jak vyleze, ani nerobije hrnky na stole když na něj skočí, odrazíce se od klína či hrudníku sedící osoby, pochodování po okením parapetu mezi orchidejemi ani nekomentuji, natož sjíždění po závěsu, skákajíc z opěradla sedačky ... začínám přemýšlet nad tím, jestli na té záměně s obří černobílou kočkou přeci jen něco není ... když se člověk mění třeba ve vlka - to je myslím lykantropie, ale když se kočka mění ve psa? ... nebo Fretka v kočku?  ... ale né, vždyť je to vlastně f(F)retka