Kulový blesk

Předzvěst odpočinkové neděle, kdy jsme měli v 9 hodin vyrazit pro berana do Maříkova se už v sobotu po dvou telefonátech změnila v akci "kulový blesk". Původní plán stěhovat jehnice a kozla se ze soboty přesouvá na nedělní brzké ráno (neboť jehnice se musí odvézt ještě před vpuštěním berana do stáda). A ještě k tomu rozmetání hnoje - což znamenalo ranní přestavění ohrady pro koně, aby se těžká technika dostala pohodlně ke hnojišti a na louku. Naprostá panika 
Se zalepenými víčky (a divím se že už ne v pyžamu) mě po ránu vyzvedává Vojtěch u viaduktu a společně s Qwerten a Noby nás poskládá do auta mezi různé farmářské harampádí a jedem. Ovce už čekaly na pastvině u brány (což byla jejich vlastní iniciativa), ALE na druhé pastvině leží jedna z ovcí, což je podivné. A tak ji jdu se psima vzbudit. Ti dva psí blbové za mnou ženou celé stádo a ne a ne jim to rozmluvit (asi taky ještě spali). Konečně se mi daří oba psy probrat a poslat je k ovci Qwert ji jen mine, ignoruje a běží zpět, ovce nic... to mě utvrzuje v tom že je asi mrtvá, hrk, zrychluji, doběhla k ní i Noby zatahala ji za chlupy a na dálku vidím že ovce mrská ve vzduchu nohou, zrychluji ještě víc. Naštěstí byla jen převrácená, tak do ní stačilo šťouchnout, aby se vrátila z Austrálie do Čech. Následující naložení a přesun proběhl dle plánu, piškvorky s přehazováním zvěře z ohrady do ohrady také, časový plán dodržen, a Vojta si odváží svého úžasně ušatého kozího plemeníka domů  Děkuji za zapůjčení i spolupráci.
Terén pro rozmetání hnoje připraven a s pouhým desetiminutovým zpožděním s Yori a Fretkou vyrážíme směr Maříkov.
O kafování, ňuchňání Chrastilky a ochutnávce klobás se ani nezmiňuji. Na pastvině drndám Rafinaldem a naháním ovce ke krmelišti, v tom chaosu se snažím vyhlédnout si jednoho z dvanácti beranů, který následně poputuje k nám - musí být sympaťák a rychle běhat. Psí holky poskakují netrpělivě vzadu v autě a chtějí ven. Tak jim nechávám vzadu na pastvině skupinku asi 50 ovcí, aby si pak pro ni doběhly. Jak byly šťastné. 
Když máme stádo po kupě, postupně ho rozdělujeme tak, aby naši dva favoriti zůstali v menší skupině a byli odlapitelní. Máme to a Karel se opět připravuje ke sportovnímu výkonu zvanému "šipka pro berana" . Daří se až na druhý pokus. S Yori a Fretkou blokujeme a Karel skáče. Skvělé, má ho!  Už jen naložit, ještě trošku prohnat ovce a pak jedeme.
Yorka je mazák, zalézá pod palubovku na místě spolujezdce a spí. Fretka, pro kterou je převoz berana vzadu v Rafinaldovi novinkou je z toho celá rozvrkočená. Poskakuje po sedačce, jakmile se beran převalí, aby si udělal pohodlí, nebo mrkne okem, Fretka se sápe po mříži a chce vsublimovat k němu, tak jí tahám za ocas zpátky, ona se mi zapře zadníma nohama o rameno a leze dál. Houknu na ní ať tam neleze, tak alespoň visí všema čtyřma na mříži jako opice nebo mi leze po zádech na klín... Začínám chápat, proč by měl mít pes na místě spolujezdce bezpečnostní pás  
Co dodat, beran i hnůj jsou tam kde mají být. Jen malé poučení, příště až půjdu psy venčit za tmy na čerstvě pohnojenou pastvinu, neměla bych pak doma rozsvěcet ...