Karkulko nechoď do lesa ... jsou tam vlci
Nezačíná to hezky. Ovčí stádo pod Krkavčím kopcem se stalo opět terčem útoku. Dle vyjádření zoologa se jednalo o šelmy psovité s "rozvorem" špičáků cca 5 cm... tj. očákoid či vlkoid.
Nu což, práce se kvůli tomu odkládat nedá ... jen se nabaluje další. Karel nám ukázal, kde máme opravit poničenou ohradu a zanechal nás tam s hromadou drátů, napínákem, kleštěmi, izolátory a svačinou. Sám odjel "sbírat" oběti nočního útoku a se slovy "ať se neděsíme, když najdeme nějakou roztrhanou ovci" načež Doubrafka odvětila, že se hnedtak z něčeho nepoblinká... to ovšem netušila co se na ni chystá :D .
My psy (jako feny) jsme měli leháro, dostali jsme zákaz honit ovce a tak jsme se honily spolu, vrtaly jsme myši, dlabaly hovínka a rochnily se v bažině. Ovce vidouc jak se hemžíme se raději odebraly za horizont, což bylo dobře, neboť mládež neměla na dohled ovčí pokušení a Doubrafka se mohla věnovat drátování. Pořád jsem čekala, kdy si v napínáku na drát skřípne prsty ... ze začátku s ním kolem sebe mávala značně nešikovně, ale bohužel brzy chytla ten správný grif a já se neměla čemu smát...
Ohrada vypadá čím dál opraveněji, když se Fretka s Noby vynořují odkudsi z bažin ... ovšem v ohradě vedlejší, za pletivem. Samozřejmě, zatímco doma okem tohoto pletiva dokáží prolézt, tady se tváří že je to věc naprosto nerealizovatelná, poskakují za plotem sem a tam a smějí se Doubrafce do obličeje. Ta samozřejmě zachvíli ztrácí trpělivost, nahýbá se přes plot, drapne za kožich jednu a pak druhou a přehazuje je zpátky. Ovšem zatímco dámy z toho mají děsnou p...l, Doubrafka opět natažený zadněstehenní sval (vlastně prdelní - jak sama říká).
Fretka odvádí pozornost kradením rukavic a Noby nepozorovaně mizí v dáli. Když Doubrafka zaregistrovala že jí chybí jeden pes, láme si hlavu kam asi ... ovce vypadají vklidu a Noby nikde. No nic, není blbá, někde se objeví ... nebo jí sežerou vlci.
Konečně bude sváča, rohlíky a makrelová pomazánka, mňam :) ... v tom se z lesa vynořuje cosi odporně smrdutého a Doubrafka opravdu není daleko od toho aby rohlík změnil směr cesty zevnitř ven ... byla to Noby. Pro nás psy je ovšem neodolatelná. Naštěstí Noby není žádný chrt a tak nám s radostí ukazuje co to v hloubi křáčí našla, tam kde to nenašli ani krkavci. No co říci ... byla to zabitá ovečka, očividně ztracená oběť minulého útoku, neboť už "pěkně" tekla. Smutné, deprimující a odpudivé. Leč i na toto si jde zvyknout, život i smrt jsou prostě součástí přírody. Nebude nic příjemného ji odsud uklidit a přidat na rostoucí hromadu mrtvých a utracených zvířat.
Ohradu jsme opravili a zatímco čekáme až přijedou zástupci médií zdokumentovat nastalou situaci, pomalu začínáme postrkovat bahnice s jehňaty do sousední ohrady. Doubrafka si vozí zadek v Rafinaldovi, občas vyleze aby popostrčila spící jehně. Yorka podává standartně dobrý, Fretka standartně nadstandartní výkon a milým překvapením se stává Noby, která očividně začíná používat mozek, místo toho aby běhala jako turbo šílenec.
Přijíždí ta "média", tak se jim musí Karel věnovat a také Lucka s malou Dorotkou a Filipem. Mrňata ovšem televizní kariéra nezajímá a tak k Doubrafčinu veselí utečou rodičům a hurá na ovce. Naštěstí má Doubrafka bohaté zkušenosti z výcviku borderek, tak je přenesla na děti a zapojila je do naháňky. Docela jim to odsejpalo i když ta poslušnost byla tak 50/50, ale zadařilo se a ovce došly tam kam měly.
Posledním úkolem dnešního dne bylo poshánět a zahnat do ohrady uprchnuvší hejno asi třiceti ovcí. To se zadařilo vcelku bez problémů, jen jedna ovce se chovala dosti podivně. V jednu chvíli se odpojila od skupiny a chtěla se schovat v lese. Doubrafka nás raději zavřela do auta a šla ji vyhnat. Ovce naštěstí nabrala správný směr a tak jsme pomalu jeli za ní. Mezitím ostatní proběhly jiným lesem a už jsme je viděli běžet do ohrady. Ovci jsme před autem dostrkali k tomu jinému lesu a dál se muselo pěšky. Doubrafka chtěla jít sama, ale Fretka s Noby se vysoukaly z auta a běžely za ní. Ovce očividně negativně reagovala na přítomnost psů, motala se sem a tam ale relativně správným směrem. Tak šli pomalu a hodně daleko za ní. Ovce došla k ohradě a najednou jako když ji střelí otočila se a začala zase utíkat pryč. Nezbylo než vyslat psy a společnými silami ji obklíčit dřív než zmizí kdesi v dáli... Ovce se dostala do ještě většího stresu a lehla. Měla pokousané stehno, také následek nočního útoku. Takže nebylo divu že tak panicky reagovala, když nás viděla. Je zralá na psychoterapeuta. Naštěstí byl Karel v dosahu Doubrafčina řevu, přišel na pomoc a ovci odnesl a ošetřil.
No a to by pro dnešek stačilo ... až na to že doma šlo pracovní komando odpočívat a tak kondičně-žrací kozí vycházka vyzbyla na Sida ... byla to jeho premiéra a pod dohledem Pana Qwerta ji zvládl naprosto brilantně. Tímto mu začínají učednická léta, stačí dopilovat STOPku a pár drobností a může nastoupit do práce :D